Už je to také nějaká chvíle, co jsem úspěšně absolvovala první ročník na střední uměleckoprůmyslové škole. Živě si pamatuji, jaký to byl pro mě záhul. Zbytečně jsem řešila prkotiny, které bych teď udělala třikrát rychleji a bez obtíží. Teď mě trápí mnohem složitější úkoly a pomyšlení na první ročník mě vrací do chvil, kdy mi všechno připadalo složité i když teď vím, že to složité vůbec nebylo.
A právě během toho prvního roku mi vzniklo spousty zajímavých prací. Jedna z ní byl určitě papírový most, a pak interiér na libovolné téma.


Protože mě tlačil čas a nervy, rozhodla jsem se použít tu nejrychlejší technologii... papír. Obzvláště na křesla a linky. Stolky jsem vyráběla ze dřeva, ovšem, tam byla ta technologie výroby o něco složitější. Ale nic, co by člověk nezvládl.


Největší fofr byl před odevzdáním. Pamatuji si, jak najednou spoustu lidí ve třídě na ty dva dny před odevzdáním "onemocněli", aby to všechno nějak stihli. Nakonec se nám to všem ale podařilo dotáhnout do konce a odevzdat všechny naše měsíční práce. A povedlo se nám to. U mé kavárny se mi dokonce podařily vyladit i drobné detaily, za které jsem byla nakonec nesmírně vděčná, protože daly výsledné místnosti určitý šmrnc.




Dnes už bych takový interiér vyrobila trochu jinak. Ale jsou v něm, každopádně prvky, které se mi pořád líbí. Osobně bych řekla, že na prvák, docela dobrý.