Na těch starých zrnitých fotkách prostě něco je. Možná je to atmosférou, která z nich dýchá, možná ne. Působí staře a zchátrale a to mě na nich baví... Tahle fotka byla takovým pokusem omylem... A zdařilým, řekla bych.
...Vyfotit dnes můžeme cokoli a jakkoli... tyhle fotky se mi podařily pořídit minulý čtvrtek... jsou takové abstraktně konkrétní... jako by byly pořízené v negativu... ale nejsou... pavučiny jsou všude... a jsou překrásné ve všech svých podobách... no ne...?
Už je to také nějaká chvíle, co jsem úspěšně absolvovala první ročník na střední uměleckoprůmyslové škole. Živě si pamatuji, jaký to byl pro mě záhul. Zbytečně jsem řešila prkotiny, které bych teď udělala třikrát rychleji a bez obtíží. Teď mě trápí mnohem složitější úkoly a pomyšlení na první ročník mě vrací do chvil, kdy mi všechno připadalo složité i když teď vím, že to složité vůbec nebylo.
A právě během toho prvního roku mi vzniklo spousty zajímavých prací. Jedna z ní byl určitě papírový most, a pak interiér na libovolné téma.
A právě během toho prvního roku mi vzniklo spousty zajímavých prací. Jedna z ní byl určitě papírový most, a pak interiér na libovolné téma.







