Řecká mytologie mě vždycky nějakým způsobem zajímala.... Tedy, začalo to vlastně jenom díky knižní sérii Percy Jackson (od Ricka Riordana) - kterou můžu vřele doporučit. Je to taková moje srdcovka, na kterou nedám dopustit. Nicméně, díky této knize jsem měla možnost poznat nenásilnou formou alespoň části řecké mytologie, poznat spoustu řeckých bohů, polobohů a jiných bytostí spjaté s řeckou mytologií. Díky bohu za to.



Kdybych si měla vybrat jednu zajímavou řeckou postavu, byl by to nejspíš Charón. Ne snad proto, že vlastně pracuje v podsvětí, že do něj převáží mrtvé duše, ale spíš proto, jak si vlastně žije. Jede si svým zajetým stereotypem a dokáže žít v naprosté samotě. Když zrovna někoho převáží, je hned chvíli příjemněji, ovšem, když jej vyloží na břehu, musí se hned vrátit zpět do své osamělé schránky... Obdivuju ho. Jakou má výdrž, jak se dokáže prát se samotou. Sama bych to zvládala asi hodně špatně.... Ale kdo ví?