Už je to nějaký pátek, co si taťka pořídil další CD. Tentokrát album Hearts od zpěvačky Lenny. Vždycky, když CDéčko hraje v autě, já hned sundávám sluchátka z uší a poslouchám tuhle popovou muziku, přesto, že dnešní tuctový pop úplně nemusím, tenhle můžu...
Řecká mytologie mě vždycky nějakým způsobem zajímala.... Tedy, začalo to vlastně jenom díky knižní sérii Percy Jackson (od Ricka Riordana) - kterou můžu vřele doporučit. Je to taková moje srdcovka, na kterou nedám dopustit. Nicméně, díky této knize jsem měla možnost poznat nenásilnou formou alespoň části řecké mytologie, poznat spoustu řeckých bohů, polobohů a jiných bytostí spjaté s řeckou mytologií. Díky bohu za to.
,,Sm Lom Os, Sm Lom Os, ohlaš se."
Tentokrát jsem se měla pořádně zamyslet nad scénou z filmu, seriálu či pohádky, která mne nějakým způsobem utkvěla v paměti. Bylo to docela jednoduché. Smolíkovi jsem sledovala od malička pořád dokola. Úplně nejlepší část byla ta, kde malý Ládínek s taťkou Pepou navazují spojení se svým pra, pra, pra,.. vnukem z třicátého století. A to byl možná ten impulz, který mě dovedl k tomu, to nějak zpracovat.
Co utkvělo v hlavě vám? Znáte seriál rodina Smolíkova?
Před pár týdny jsme ve škole dostali zadáno, abychom vymysleli a vytvořili ilustraci k jakékoliv knížce či úryvku. Já vypracovala tuto ke knížce ,,Čáry života" od Veronicy Roth:

Za týden se nám odevzdání úkolu prodloužilo o dva týdny s podmínkou, že ilustrace budou tři, a to ke stejné knížce. Na ilustracích jsem pracovala celý víkend, ale mám z nich radost. Snad bych si je i dokázala v té knížce opravdu představit. Co myslíte vy?
Bohu dík, jsou dny, kdy mám spoustu volného času. Takových dnů mám v poslední době čím dál méně a proto, když už se mi nějaký den podaří mít chvíli klid, vždy se snažím si ho pořádně užít. Ať už vyráběním, čtením nebo psaním...

Všichni určitě známe ty chvíle, kdy je nám úplně na nic. Kdy by se ostatní kolem nás mohli stavět na hlavy a nás to přeci nerozesměje. Chvíle, kdy čas utíká buď moc rychle nebo naopak příliš pomalu. Jsme smutní nebo naštvaní na okolí i na sebe. Stres, nervozita i smutek nás zkrátka ovládá úplně na každém kroku...






