Atunai

Otázka, kterou si kladu poslední dobou neustále... 

Jak zpomalit čas? Jak se nezbláznit z množství podnětů číhajících na každém rohu? Z každého billboardu, z každé vyskakovací reklamy na internetu...? 

 

Krásný den všem pozůstalým čtenářům této chátrající stránky! 

Je to pár let, co jsem přestala sypat na tuto stránku veškerou svou kreativní činnost. Odebrala jsem se do ústraní, čerpala inspiraci z čekoholi se dalo, snažila jsem se zastavit a porozumět stavu každého dospívajícího člověka snažícího se osamostatnit a v neposlední řadě jsem změnila obor svého studia. 

Dnes už je tomu ale dost dlouhá doba na to, aby mi začal chybět prostor, který jsem si utvářela od dětství. Vystřídala jsem nespočet domén pro své blogy, abych si našla tu správnou, která mi bude vyhovovat. Psala jsem několik článků měsíčně. Vytvářela jsem nejen virtuální obsah, ale i ty reálné výrobky, které mi pak přinášely takovou radost, že jsem ji potřebovala sdílet i jinde, než na sociálních sítích a nejbližších rodinných kruzích.

A tak jsem se vrátila. S chutí psát, sdílet trochu inspirace a sdělovat mé nové postřehy z této mě životní etapy vám, čtenářům, co jste si mě někde zase našli. Ale přiznám se, že vůbec nevím, do jaké blogerské doby se v tuto chvíli vracím. Čte blogy vůbec ještě někdo? Nebo v dnešním digitálním světě lidé konzumují už jen videa? Loni v létě jsem měla krásnou možnost strávit pár dní s dětmi ve věku od 10 do 13 let. Ptala jsem se jich, jaká sociální síť teď mezi nimi frčí. Myslela jsem, že se stále většina věcí děje na instagramu, ale všichni mě hned vyvedli z omylu. Dnešní svět se točí na Tik Toku. Dnes už to vím, ale loni mě překvapila jejich silná přesvědčenost, že kdo používá Instagram a Facebook je už vlastně "starej". Tak se jako stará vysokoškolačka omlouvám za svou trapnou otázku. Dnešní návrat je proto pro mě takovou velkou neznámou, do které se pouštím. Tak, třeba to přeci jen ještě bude někoho zajímat.

Na závěr bych vás už jen ráda navnadila na  jeden z připravovaných článků, který se ponese v duchu letní turistiky z dvoutýdenní dovolené, na kterou se právě chystám. Zhruba 14 dní na přechod pěšky přes polovinu České republiky. Věřím, že se všichni máme na co těšit. 

Tak si všichni užívejte teplých letních dní. Děkuji těm, kteří na mě po tak dlouhé době ještě nezanevřeli a v příštím článku naviděnou na čtenou. :)

Na těch starých zrnitých fotkách prostě něco je. Možná je to atmosférou, která z nich dýchá, možná ne. Působí staře a zchátrale a to mě na nich baví... Tahle fotka byla takovým pokusem omylem... A zdařilým, řekla bych.

Už je to také nějaká chvíle, co jsem úspěšně absolvovala první ročník na střední uměleckoprůmyslové škole. Živě si pamatuji, jaký to byl pro mě záhul. Zbytečně jsem řešila prkotiny, které bych teď udělala třikrát rychleji a bez obtíží. Teď mě trápí mnohem složitější úkoly a pomyšlení na první ročník mě vrací do chvil, kdy mi všechno připadalo složité i když teď vím, že to složité vůbec nebylo.
A právě během toho prvního roku mi vzniklo spousty zajímavých prací. Jedna z ní byl určitě papírový most, a pak interiér na libovolné téma.

Když jsem před dvěma lety měla poprvé odjet na intr, popadla mě obrovská panika. Nejen, že jsem musela nastoupit do nové školy, ale musela jsem, ještě ke všemu, odjet na první týden na intr. Opravdové nervy proto přišly hlavně tehdy, kdy jsem si měla začít balit věci. Nějak jsem si nebyla schopná v tu chvíli absolutně představit, co budu na intru potřebovat. Nakonec mi hodně pomohlo, když jsem si představila celý jeden svůj školní den, co tak běžně využívám a co je tedy pro mě úplně nejnutnější? A tak jsem se rozhodla sepsat svůj vlastní seznam věcí, které na intru běžně používám. Třeba to někomu pomůže v rozmýšlení, co si s sebou sbalit úplně poprvé. A mně to alespoň pomůže při balení pro letošní rok.

• HYGIENA

• OBLEČENÍ

• UČEBNICE, SEŠITY (POMŮCKY DO ŠKOLY)

• ELEKTRONIKA

• NÁDOBÍ

• NA RELAX

Nadpis zní jasně... i to vcelku jasné je... Článek se totiž nebude motat okolo ničeho jiného, než kolem mých pocitů z blížícího se školního roku 2019/20. V článku proto, prosím nehledejte nějaký skrytý význam. Není tam. Prostě to jen chtělo ven...

A jsme zase u muziky. Tentokrát u mé oblíbené interpretky P!nk, kterou poslouchám od malička... a nikdy mě nepřestala bavit...

Krásný den vám všem, je to už rok, co jsem se rozhodla pro prodej čelenek a věnečků, které vyrábím. Za tu dobu jsem nasbírala několik zkušeností, poznámek k mým produktům a i spokojených ohlasů. Čelenky a věnečky jsou nicméně stále ve velkém procesu, snažím se hledat nové možnosti i v jiných materiálech a posunout tento ozdobný prvek ještě o něco dál. Proto jsem moc vděčná za jakoukoli zpětnou vazbu. Tahle práce je pro mě důležitá, je to 1 rok kolem vymýšlení, focení a vkládání produktů na Fler.cz. Jsou to pro mě obrovské zkušenosti. A jako poděkování a takovou "oslavu" toho 1 roku vám nabízím 10% slevu na vše, co v mém internetovém obchodě najdete. Stačí zadat během objednávky slevový kupón:

Na fleru mě najdete pod jménem ATUNAI nebo přes tento odkaz:




Pokud budete mít jakoukoli připomínku nebo dotaz k mé práci, neváhejte mě kontaktovat. Mockrát děkuji za podporu!

Červenec, srpen... To jsou ty měsíce, kdy se nikomu nic nechce. Teplo a světlo nám bere víc energie než normálně, a tak hledáme aktivity, které jsou víceméně klidné. Dnešní článek je opět pro všechny tvořivce. Sepsala jsem totiž dalších věcí, které mi pomáhají u realistické kresby tužkou, uhlem nebo pastelem:

Nikdy bych se do figurální kresby nedonutila nebýt školy a učitele, který nás učí. A už vůbec by mě nenapadlo, že budu někdy schopná takový portrét nakreslit. Natož jako domácí úkol za 2 dvě hodiny. Vždycky jsem byla, co se kresby člověka týče, totální tele. 

Vincent van Gogh... pro mě jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti umění na světě.

Holandský malíř, který je známý pravděpodobně jako blázen, co si uřízl ucho. Nebo možná jako umělec, kterému se za jeho života prodal pouze jeden obraz (Červená vinice). Já ho vnímám jako člověka, který si dokázal jít za svým a dokázal světu, že byl v něčem výjimečný. (I když to tak spousta lidí za jeho života nevnímala.)



Jeho život nebyl vždy úplně jednoduchý. Od malička se snažil dokázat své rodině (a já bych řekla, že především sám sobě), že je v něčem dobrý. Zlom v jeho životě vidím v bodě, kdy ho mladší bratr Theo začal podporovat v malování. Kupoval mu plátna barvy a Vincent na sobě tvrdě dřel. Spoustu svých problémů a bolestí vkládal do svých obrazů, které jsou dnes sice velmi známé, ovšem za jeho života po nich neštěkl ani pes.
Já osobně mám na jeho obrazech hrozně ráda tu barevnost. Ten nádech a atmosféru. Řekla bych, že do všech obrazů projektoval svou vlastní realitu, ve které žil. A to se mi na tom líbí. Žádný jeho obraz není "plochý", každý má skrytou myšlenku, význam, skutečnost, kterou Vincent cítil při jeho malování.




Jeho život byl zajímavý, smutný ale i radostný. Dokázal těžit z přítomného okamžiku a vkládat ho do svých obrazů. Na svou dobu byl příliš nadčasový a za svého života nedoceněný. Nyní je však považován za jednoho ze zakladatelů expresionismu.



Na co se podívat?

S postavou Vincenta van Gogha se můžeme setkat v hromadě různých filmů, já dávám přednost nedávno zfilmovaném filmu Loving Vincent/ S láskou Vincent, který se odehrává rok po Vincentově smrti. Mladý Arman Roulin dostane za úkol doručit dopis jeho bratrovi. Nicméně na cestě zjistí, že stejně jako Vincent i on je již mrtev. Na nějakou dobu zůstane v Auvers, kde Vincent strávil svá poslední léta, než zde zemřel. Arman Roulin se dává do řeči s lidmi, kteří Vincenta znali a snaží se dopátrat, co se vlastně kdysi stalo. Jak a proč Vincent zemřel?

Film je sám o sobě poutavý už hned při prvních pár minutách a to nejen úžasným vizuálním zpracováním. Celý příběh svižně plyne a než se nadějete, jste na konci, kde kapesník nezůstane suchý. Za mě rozhodně úžasný film, který nevidím naposledy, protože i při několikátém zhlédnutí ve filmu nacházíte další a další neprobádaná místa.


Co se seriálu týče, Vincent se objevil i v jedné z epizod Doctora Who. Epizoda je neuvěřitelně citlivá a příjemná, řekla bych, i pro neznalce Doctora Who už jen kvůli charakteru Vincenta, který tvůrci krásně vystihli. Příběh je pochopitelně fiktivní, ale i tak stojí určitě za zhlédnutí. :)


zdroj - potrétu Vincenta van Gogha
zdroj - The Church at Auvers
zdroj - Hvězdná noc
zdroj - Terasa kavárny v noci
zdroj - portrét Arman Roulin

Jak se uvolnit při kresbě? Co pomůže při začátcích se zachycením reality?